Třezalka tečkovaná (latinsky Hypericum perforatum L.) je vytrvalá rostlina z čeledi třezalkovitých s téměř 200 druhy. Roste na suchých loukách, mýtinách a okrajích lesů a po staletí patří k nejznámějším bylinám lidového léčitelství. V článku najdete, odkud pochází, jak vypadá, kdy se sbírá, jaké látky obsahuje a co se o ní tradičně říká. Najdete tu také upozornění na interakce s léky, které jsou u třezalky mimořádně důležité.
Třezalka tečkovaná je jednou z nejznámějších bylin střední Evropy. Obsahuje flavonoidy, hypericin a hyperforin a tradičně se používá jako čaj při trávicích potížích a pro psychickou pohodu, zevně jako třezalkový olej na pokožku. Třezalka výrazně ovlivňuje účinek mnoha léků, mimo jiné hormonální antikoncepce, antidepresiv a léků na ředění krve. Zvyšuje citlivost kůže na slunce a nehodí se v těhotenství a při kojení. Při depresi nebo úzkostech nenahrazuje lékařskou péči.
- Látky: flavonoidy, hypericin, hyperforin, silice, třísloviny
- Tradiční použití: čaj, třezalkový olej na kůži
- Příprava: čaj, olej, hotové doplňky stravy podle návodu na obalu
- Pozor: interakce s léky, fototoxicita, těhotenství a kojení
Odkud třezalka pochází a jak se vyvíjela její tradice?
O třezalce se často říká, že je to polní zlato. Roste na suchých loukách, mýtinách, ladem ležících polích a okrajích lesů a nejčastěji se vyskytuje v neúrodných půdách. Přirozeně se vyskytuje ve střední Evropě včetně Polska, v západní Asii, Severní Americe a severní Africe. Postupně se rozšířila také do Jižní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie, na Nový Zéland a do Japonska.
První zmínky o třezalce pocházejí ze starověku, kdy se jí přisuzovaly magické vlastnosti. Latinský název Hypericum kombinuje dvě řecká slova: „hyper“ (výše) a „icum“ (obraz). Podle starých tradic mělo zavěšení třezalky nad obrazy bohů odehnat zlo. Ve starověkém Římě používali třezalkový olej gladiátoři, kteří mu připisovali sílu a odolnost. Třezalka byla ceněna také ve starověkém Izraeli. V pozdějších stoletích se používala v lidovém léčitelství na kůži a při potížích trávicích, močových a dýchacích cest. Od 90. let 20. století ji vědecký svět intenzivně zkoumá.
Jak třezalka vypadá?
Třezalku lze mezi jinými bylinami se žlutými květy snadno rozeznat. Za svůj název vděčí oválným listům, které, podržíme-li je proti světlu, vypadají jako propíchnuté špendlíkem. Ta malá „okénka“ jsou ve skutečnosti rezervoáry silic.
Třezalka tvoří tuhý, rozvětvený stonek vysoký až metr. Na jeho konci jsou pětilisté žluté květy o průměru až 3 cm, na okrajích s drobnými tmavými skvrnami, ve kterých je uložen hypericin. Květy tvoří husté chocholíky.

Kdy se třezalka sbírá?
Třezalka kvete od června do září. Od června do poloviny července se sklízejí kvetoucí mladé výhonky s pupeny, podruhé na konci srpna, kdy ořezané rostliny odrostou a znovu vykvetou. Čerstvé květy se používají například k výrobě třezalkového oleje.
Třezalce se říká bylinka svatého Jana. Podle legendy totiž vykvete vždy do 24. června, bez ohledu na to, kdy začíná pravé léto. V noci svatojánské se z ní tradičně plétly věnce a pálily se na ohni.
Třezalka tečkovaná kvete každý rok před 24. červnem. Tradice svatojánských věnců sahá přinejmenším do středověku a dodnes se udržuje v různých formách po celé Evropě.
Jaké látky třezalka obsahuje?
K použití se sbírají mladé kvetoucí výhonky. Po sklizni se třezalka suší na zastíněném a vzdušném místě nebo v sušičce s teplotou do 40 °C. Sušené nadzemní části obsahují tyto látky:
| Skupina látek | Příklady |
|---|---|
| Flavonoidy | kvercetin, hyperosid, amentoflavon, rutosid |
| Naftodiantrony | hypericin, pseudohypericin |
| Floroglucinoly | hyperforin, adhyperforin |
| Silice | alfa-pinen, gurjunene |
| Fenolové kyseliny | kávová, chlorogenová |
| Další látky | třísloviny, GABA, vitamíny A a C, pektin, cholin, minerální látky |
Co se o třezalce tradičně říká?
V lidovém léčitelství má třezalka podobné postavení jako heřmánek nebo máta, tedy byliny používané po stovky let. Tradiční použití neznamená doložený účinek u konkrétního člověka. Při zdravotních potížích je rozhodující lékařské vyšetření.
Třezalka, trávení a žlučové cesty
V tradiční fytoterapii se třezalka používá jako čaj při pocitu plnosti, nadýmání a lehčích trávicích potížích. Tradičně se také zařazovala do čajů pro podporu činnosti žlučníku a jater. Při dlouhodobých nebo silných bolestech břicha, pálení žáhy nebo průjmu se obraťte na lékaře. Více o tom, co s pálením žáhy dělat, najdete v článku Pálení žáhy: tipy, jak na něj vyzrát.
Třezalka, psychická pohoda a nervový systém
Třezalka se tradičně pila při pocitu napětí a nervového vyčerpání. Hypericin a hyperforin se zkoumají v souvislosti se serotoninem a dalšími přenašeči v mozku. Standardizované extrakty se zkoumaly u mírných depresivních stavů a výsledky studií jsou různé. Čaj z třezalky takové extrakty nenahrazuje, protože se hypericin ve vodě rozpouští jen málo.
Třezalka na kůži a dýchací cesty
Zevně se třezalka tradičně používá ve formě třezalkového oleje na neporušenou pokožku, například při popálení sluncem nebo po otlacích. Má mírný svíravý a zklidňující účinek. Třezalkový olej se nepoužívá na otevřené rány, popáleniny a infikovanou kůži, tam je nutná lékařská péče. Čaj z třezalky se tradičně používá také jako kloktadlo při podráždění hrdla a dásní. Při nachlazení s horečkou, bolestí v krku nebo dušností vyhledejte lékaře.
Jak se třezalka používá?
Třezalka se používá vnitřně jako čaj nebo jako hotový doplněk stravy a zevně jako třezalkový olej. U hotových produktů se řiďte návodem na obalu.
Třezalkový čaj krok za krokem
- Nasypte asi 15 až 30 g sušených třezalkových květů na litr vroucí vody.
- Povařte přibližně 2 minuty a poté přikryjte.
- Nechte louhovat 10 minut a sceďte.
- Pijte po půl sklenici před jídlem. Před užíváním déle než pár dní se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.

Domácí tinktura z třezalky se tradičně připravuje macerací květů a listů v lihu. Koncentrace ani dávkování domácích tinktur nejsou standardizované, proto doporučujeme hotový produkt s návodem na obalu.
Třezalkový olej
Třezalkový olej se tradičně připravuje z čerstvých květů macerovaných v olivovém oleji. Hotový olej se používá na neporušenou pokožku a po jeho aplikaci je nutné se vyhýbat slunci a soláriu. Olej na otevřené rány, popáleniny, vředy ani na zanícenou kůži nepoužívejte.
Jaké má třezalka vedlejší účinky a kontraindikace?
Třezalka patří mezi byliny s nejvíce interakcemi s léky. Aktivuje jaterní enzymy a může tak snižovat účinek řady přípravků, často bez zjevného varování.
| Riziko | Co to znamená |
|---|---|
| Léky | Může snižovat účinek hormonální antikoncepce, léků na ředění krve, antivirotik, imunosupresiv a chemoterapeutik. S antidepresivy se nesmí kombinovat. |
| Slunce | Hypericin zvyšuje citlivost kůže na světlo. Citlivost může trvat několik dní po ukončení užívání. |
| Těhotenství a kojení | Nedoporučuje se. |
| Játra, transplantace | Nedoporučuje se při výrazném poškození jater a po transplantacích. |
| Dlouhodobé užívání | Může se objevit bolest hlavy, závratě, slabost, pocení a trávicí potíže. |
Nejčastější dotazy
K čemu se třezalka tradičně používá?
Tradičně se používá jako čaj při trávicích potížích a pro psychickou pohodu a zevně jako třezalkový olej na pokožku. Obsahuje flavonoidy, hypericin a hyperforin.
Jak se připravuje třezalkový čaj?
Na litr vroucí vody se tradičně dává 15 až 30 g květů, 2 minuty se vaří, přikryje se a nechá se 10 minut louhovat. Pije se po půl sklenici před jídlem.
Dá se třezalka kombinovat s léky?
Většinou ne. Třezalka může snižovat účinnost hormonální antikoncepce, léků na ředění krve, antivirotik, imunosupresiv i chemoterapeutik a s antidepresivy se kombinovat nesmí. Před užíváním se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.
Kdy třezalku neužívat?
V těhotenství, při kojení, při výrazném poškození jater, po transplantacích, při užívání léků na předpis a při světlé nebo na slunce citlivé pleti.
Pomáhá třezalka při depresi?
Standardizované extrakty se zkoumají u mírných depresivních stavů a výsledky studií jsou různé. Čaj z třezalky takové extrakty nenahrazuje. Při depresi se obraťte na lékaře.
Kde třezalka roste a kdy se sbírá?
Roste na suchých loukách, mýtinách a okrajích lesů po celé střední Evropě. Sklízí se od června do poloviny července (kvetoucí výhonky s pupeny) a znovu na konci srpna.
Výsledky studií nelze automaticky přenést na čaj nebo doplněk stravy.
Byliny pro psychickou pohodu a odolnost při stresu
Podívejte se na naši nabídku bylin a doplňků stravy pro stres, únavu a psychickou pohodu.
Zobrazit nabídku